Původní majitelé
Vila byla postavena pro velkoobchodníka Hynka Ignáce Arnsteina.
Hynek Ignác Arnstein se narodil 26. dubna 1880. V Praze obchodoval s voskovaným plátnem a linoleem, později byl generální zástupce a jednatel firmy Deutsche Linoleum – Werke a.g., Bietighem.
Hynek Ignác Arnstein se v lednu 1908 ve Varšavě oženil. Manželka Lola (Ljuba) Glowinska se narodila 5. května 1889. Manželům Arnsteinovým se 26. prosince 1908 narodila dcera. Nelly Arnsteinová studovala Školu módního kreslení ve Vídni a Raimannschule v Berlíně. Věnovala se malbě a grafice a kostýmní a scénické výpravě (D 34, Národní divadlo atd.).
Hynek Ignác Arnstein byl v roce 1942 transportován do Terezína, zahynul v ghettu v Izbici. Lola Arnsteinová byla do Terezína transportována v roce 1941, odtud do Varšavy, kde zemřela.1
Nelly Arnsteinová-Zdenka Arnoštová na začátku války uprchla do Bělehradu. Po válce se vrátila do Prahy, v roce 1946 odjela do Paříže, kde se provdala za francouzského básníka Raimonda Datheila (1902–1983), v roce 1957 získala francouzské občanství. Své malby a grafiky Zdenka Datheil vystavovala ve francouzských i světových galeriích. Dva její obrazy „Portrait-de-l´oiseau-qui-n´existe-pas“ a „Composition sur fond vert“ zakoupilo Musée national d´art moderne–Centre Pompidou2. Zdenka Datheil zemřela ve Francii v roce 1999.
Stavba vily byla zahájena dle plánů firmy Ing. Rudolfa Krause v roce 1928, dokončena a zkolaudována v roce 1929. Vila je stylově klasický stavební produkt konce 20. let 20. století, charakteristická typickými stavebními znaky, jako lesény okolo oken a dveří, dispozice palácového řazení s vyšším prostorovým komfortem. Vila je tvořena třemi nadzemními a jedním podzemním podlažím, je ukončena mansardovou střechou. V přízemí a patře má provedeny stropy s pochozí terasou. Z terasy umístěné v přízemí je umožněn přístup pomocí přizděných schodišť do zadní části zahrady. Fasáda objektu je převážně novoklasicistní (štuky a kamenické prvky) s prvky české moderny a nastupujícího funkcionalismu.
V roce 1941 proběhla úprava dispozice vily na základě plánů arch. Franze Böhma, další generální oprava proběhla v souvislosti s rozdělením vily na 9 bytů, kdy vilu spravovala Obvodní bytová správa. Další úpravy prováděla Správa služeb diplomatickému sboru v letech 1985, 1990, a Diplomatický servis v letech 2007-2008 pro potřeby diplomatických misí.3
Historie vily
Vila byla manželům Arnsteinovým zabavena v roce 1940, dle zápisu v pozemkové knize z 9. července 1940 pod. č. 18801: „Auf Grund der Erklärung vom 4. Juli 1940 wird das Eigentumsrecht f’ur den Auswanderungefond für Böhmen und Mähren einverleibt“.
Dle Dekretu presidenta republiky z 19. 5. 1945 přešla vila pod národní správu. V roce 1951 se stal vlastníkem Československý stát – ministerstvo vnitra, od roku 1958 byla správcem vily ustanovena Správa služeb diplomatickému sboru, jehož nástupnickou organizací je Diplomatický servis.4
Nájemcem vily bylo od roku 1962 Velvyslanectví Libanonské republiky, od roku 2022 je vila pronajata Velvyslanectví Belgického království.
1 Ing. arch. Bohumil Beránek a kolektiv, archivní materiály Odboru územního rozvoje ÚMČ Prahy 6
2 Toman, P.: Nový slovník československých výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993, https://www.centrepompidou.fr/en/ressources/personne/c5zppM
3 Archiv DS – J 03 127
4 Výpis z pozemkové knihy KÚ pro hl. m. Prahu, vl. č. 387
