Valdštejnská 153/8 – Furstenberský palác


Historie paláce

Území pod pražským hradním svahem, jehož část zaujímá Fürstenberský palác se zahradou, náleželo od 13. století klášteru benediktinek sv. Jiří. Byly zde převážně vinice. Počátkem 16. století klášter postupně celé území rozprodal a tím vzniklo množství zahrad, jejichž majitelé se často střídali. Roku 1580 koupil pozemek, na které dnes palác stojí, císařský rada Václav Berka z Dubé, který k němu časem přikoupil ještě vinice na svahu hradního návrší a další zahrady, a začal pod hradem budovat reprezentativní sídlo. Se stavbou začal v roce 1583. Vznikla pozdně renesanční budova, jejíž půdorys odpovídá budově dnešní. Znak Berků z Dubé – černé sukovité větve ve zlatém poli – se v budově objevuje na několika místech a dodnes ho můžeme vidět např. na nástropní malbě slavnostního sálu, na ostění západního průjezdu a na ohradní zídce v parteru.

Roku 1714 přechází palác dědictvím do vlastnictví Vrbnů, kteří provedli částečné úpravy a v roce 1743 získává budova nového majitele – Václava Kazimíra Netolického z Eisenbergu. Ten dal budově dnešní, barokní podobu a upravil zahradu.

Architektura paláce

Areál je tvořen budovami paláce a zahradami. Palác vznikl postupnými přístavbami k renesanční stavbě a dnešní vzhled je převážně z 40. let 18. století. Je to čtyřkřídlá stavba s vnitřním dvorem. Ve východním křídle je schodišťová hala a v západním slavnostní sál vysoký přes dvě podlaží. Ten je vyzdoben freskami neznámého autora. Na západě k ní přiléhají dvě přízemní hospodářské budovy a mezi je barokní brána s vraty. Zahrada ve svahu nad palácem tzv. velká Fürstenberská zahrada je terasová a je vrcholnou ukázkou italského zahradního baroka. Je zajímavá tím, že je jedinou ze starých pražských zahrad, ve které najdeme impozantní litinové schodiště a další litinové prvky. Spodní, rovinná část je upravena na romantický park. V něm jsou dvě fontány. Kamenná se sochou Neptuna a ve východní částí je menší s kovovou sochou chlapce s volavkou. Originál této sochy je umístěn uvnitř budovy v přízemí schodišťového křídla.



 

Využití paláce

Své dnešní jméno – Fürstenberský palác – získala budova po dalším majiteli Karlu Egonovi II. z Fürstenbergu. Karel Egon hledal místo, kde by jako majitel křivoklátských sléváren a hutí mohl umístit sklad a prodejní místnosti svého zboží. Fürstenberg koupil palác roku 1822. Ten pak po úpravách sloužil k hospodářskému podnikání a umístění úřednictva a kanceláří. Plocha zahrady byla využita pro uložení zásob dřeva a sklepní prostory jako sklad oceli a železářských výrobků. Roku 1854 byl zrušen sklad dřeva a palác více začal sloužit reprezentativním účelům rodiny.
Roku 1920 získal palác československý stát a od roku 1922 si ho pronajímala polská reprezentace, která zde ve formě Velvyslanectví Polské republiky sídlí dodnes.