Nad Kazankou 6/620


Praha 7 – Troja

Praha 7 – Troja je poklidná, zelená, rezidenční čtvrť, rozprostírající se na břehu řeky Vltavy, nabízející několik významných zajímavostí. V barokním Trojském zámku, postaveném v letech 1683-1692 Václavem Vojtěchem Šternberkem, jsou vystaveny české malby z 19. století, v upravené zahradě ve francouzském stylu zámku se pořádají koncerty a festivaly vína, v blízkosti je vinice sv. Kláry a ZOO Praha. V členitém svahu Trojské kotliny je umístěna Botanická zahrada, která nabízí, kromě japonské zahrady, pivoňkové louky a tropického skleníku Fata Morgana, panoramatické výhledy.

Kazanka1 je usedlost, v Praze 7 – Troji, v ulici Trojská, která byla postavena na místě původní vinice s lisem po třicetileté válce, prošla přestavbami v 2. polovině 18. století a na konci 19. století, a je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Architektura vily

Investiční záměr na výstavbu vily v ulici Nad Kazankou vznikl v roce 1985, investorem, jehož úkolem bylo zajištění služeb cizím zastupitelským úřadům, včetně požadavků na vhodné byty, kancelářské a společenské a jiné provozní objekty, byla Správa služeb diplomatickému sboru. K zabezpečení tohoto úkolu přijalo předsednictvo vlády ČSSR v souladu s Vídeňskými úmluvami o diplomatických a konzulárních stycích v roce 1970 usnesení o zajišťování objektů a bytů pro cizí zastupitelské úřady v ČSSR. V souladu s tímto usnesením byla připravována výstavba diplomatické čtvrti v Praze 7 – Troji, (projekt 1986-1991, realizace 1990-1993, arch. Jan Bočan, arch. Zdeněk Rothbauer), jejímž dílčím řešením byla výstavba vilových objektů v nadstandardním provedení v dosud nezastavěných prolukách ve vilové zástavbě v Trojské kotlině2.



 

Projekt vily v ulici Nad Kazankou

Vila je situována na pozemku, parcelní číslo 321, katastrální území Troja, v ulici Nad Kazankou 620/6, Praha 7. Na vypracování projektové dokumentace se podílela Správa služeb diplomatickému sboru, (úvodní projekt Ing. A. Martínková a Ing. arch. Borovička)3 a Krajský projektový ústav Praha, (ředitel Ing. arch. Zdeněk Kuna: 1926-2019), konkrétně ateliér H 17, Mladá Boleslav, Ing. arch. František Řezáč (1924-1992)4 vedoucí atelieru a Ing. arch. Jiří Štěrba, a kolektiv5.

Stavební povolení bylo vydáno 20. 1. 1986 odborem výstavby Obvodního národního výboru v Praze 7, stavba byla realizována, v roce 1989 zkolaudována a předána k užívání. Projekt vily byl koncipován a realizován, v souladu se zadáním, tak, aby na ploše tří nadzemních podlaží a jednom podzemním podlaží zajistil společenské prostory pro reprezentaci cizího zastupitelského úřadu a zároveň soukromé prostory pro bydlení rodiny vedoucího zastupitelského úřadu, včetně sociálních zařízení, technického zázemí, prostoru pro personál propojeného s kuchyní a jídelnou vnitřním schodištěm, nezbytnými provozními prostory a garáží. Vila je obklopena parkově upravenou zahradou se vzrostlými keři, s přímým vstupem ze společenské části vily. V zahradě je umístěn bazén.

Využití rezidence

Příslušnost hospodařit s majetkem státu přešla 1.1.1993 na Diplomatický servis, nástupnickou organizaci Správy služeb diplomatickému sboru. Vila je, v návaznosti na investiční záměr, využívána od roku 1990 jako rezidence velvyslanectví Tuniské republiky.

 


1 Český úřad zeměměřičský a katastrální. Archivní mapy. CPO evid. č. 7983-1, mapový list č. IV, https://archivnimapy.cuzk.cz/coc/7983-1/7983-1-003_index.html
2 Investiční záměr diplomatické vily Troja, Praha 7, Praha 1985, Archiv DS
3 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2004, Vyd.1.XIII., díl. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2004, s.202., Beneš, Luděk, Osobnosti Mladoboleslavska, Mladá Boleslav, Muzeum Mladoboleslavska, 2009, s.181
4 Projekt Diplomatická vila B, na kat. č. 321, Krajský projektový ústav Praha, ateliér H 17, Mladá Boleslav, archiv DS