Slavíčkova 92/10


Původní majitelé

Od vdovy libeňského pivovarníka Karla Knoblocha Marie Knoblochové zakoupili manželé Victor a Marie Posselt pozemek pro stavbu rodinné vily v roce 18891 v tehdejší ulici Mánesova. Ulice, které se také někdy říká malovaná, se ve skutečnosti dnes jmenuje Slavíčkova, i když za II. světové války se krátce jmenovala po dalším českém malíři – Mařákova (Mařak Strasse). Za svůj současný název vděčí přednímu českému impresionistovi a žáku Julia Mařáka – Antonínu Slavíčkovi2.

Manželé Posseltovi na pozemku vystavěli vilu, kterou po šesti letech prodali továrníkovi Hans Otto Busse s manželkou3 Marií. Paní Maria Busse vilu po manželovi v roce 1912 zdědila, dostavěla o podkroví a po dvou letech prodala inženýrovi chemie a pražskému továrníkovi Ing. Dr. Hansi Reiserovi. Poslední majitelkou před II. světovou válkou se stala manželka pana Hanse Reisera Eliška (Elza, Lisa) Reiserová rozená Goldmannová4 na základě smlouvy trhové, kdy vilu od manžela zakoupila.

Architektura vily

Majitel pozemku Victor Posselt společně se stavitelem z Prahy Františkem (Franzem) Hulánem navrhli patrovou novorenesanční vilu v roce 1889. Plány posuzovala komise 13. 8. 1889 a téhož roku byla i stavba dokončena.

V roce 1914 si nová majitelka Marie Busse nechala zřídit podkroví nad hlavním průčelím a upravit verandu na zadní fasádě od stavitele Karla Geisselreitera. Jednopatrová vila má dvoutraktovou dispozici a je krytá mansardovou valbou. V malé edikule (výklenku) na pravém bočním průčelí je tabulka s letopočtem 18895.



 

Historie vily

Poslední soukromé majitelce byla vila státně policejně zabavena s účinností od 16. března 1939 za účelem převodu ve prospěch Německé Říše. Během války byla vila využívána německou státní policií a po válce na základě rozhodnutí 31. prosince 1949 č. u. III 182/49 o odevzdání konfiskovaného nemovitého majetku obci, přešlo vlastnické právo na hlavní město Prahu. Později v roce 1956 byl dům postoupen Správě služeb diplomatického sboru v Praze, jehož nástupnickou organizací je Diplomatický servis. Stálým nájemcem od roku 1960 je Velvyslanectví Nizozemského království, které využívá vilu jako svoji rezidenci až do současnosti.

 


1 Výpis z pozemkové knihy KÚ Bubeneč, knihovní vložka číslo 105, ze dne 24. 1. 1995
2 Místa u nás, Malovaná ulice, dostupné on-line http://mista.unas.cz/index.php?clanek=65
3 Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, sbírka listin-pozemkové knihy, Kaufvertrag 8203 z roku 1895
4 Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, sbírka listin-pozemkové knihy, Smlouva trhová 18380, z roku 1929
5 Umělecké památky Prahy A-L Autor:Vlček, Pavel Nakladatel:Academia ISBN: 978-80-200-2107-6